TEXT POD OBRÁZKEM: Todd Souhrada zkouší sestavit country skupinu

Asi znáte jeho jméno z doby jeho služby jako vojáka Okresu 9. Nebo jste o něm zaslechli jako o prvním, kdo byl zraněn, když zachraňoval dva životy po tornádu v Parkersburgu v roce 2008, což mu vyneslo Záslužnou medaili bratří Sullivanů. Nebo jste jej potkali jako poručíky – velitele námořnictva sloužícího jako člen pohřebního čestného družstva a poradce a cvičitele jednotek ACT NATO.

Avšak 52 letý Todd Souhrada je také aktivním hudebníkem sestavujícím v současné době své druhé album, jeho hudbu lze slyšet i v rozhlase, a Todd nyní pracuje na sestavení hudební skupiny. Jeho zalíbení v hudbě má své kořeny v době, kdy jako sedmiletý chlapec sedával vedle klavíru, na který jeho matka Mary Ellen Souhradová hrála. „Maminka byla velmi muzikální a já byl moc rád, když jsem mohl naslouchat jejímu zpěvu a hře“, říká Todd. „Začala mne učit tím, že mi ukázala, kde je na klavíru střední C, bohužel, zahynula při autonehodě. Tak jsem na čas ztratil zájem o hudbu, protože mne tak těsně spojovala se vzpomínkou na maminku“. Jak Todd dospíval raději než toulky s přáteli měl poslech hudby společně s otcem, která byla vysílána z Grand OleOpry. (Tak vzpomíná Dalyn).

Během Toddova prvního roku studia na střední škole mu otec koupil první kytaru, ačkoli se na ni Todd naučil hrát až později během dalšího studia. Na koleji potkal přítele Hanka Shaftera, který byl také zapálený do hudby. Todd se sám naučil hrát na kytaru a začal skládal písně. V roce 1982 napsal svou první písničku „Get a little love“ o dívce, se kterou se v té době scházel a kterou si později vzal za ženu, Karen. Do ukončení vysokoškolských studií se Todd oženil a narodily se mu děti.

 

Rodina stejně jako služební povinnosti pohlcovaly jeho veškerý čas, takže své hudební aspirace opět na čas odližil, nepřestal však snít o hudební kariéře. „Hrál jsem pro děti a dál psal písničky,“ říká. Inspiraci bere z vlastního života. „Většina písní, které jsem složil, pochází z mého vlastního života,“ tvrdí Todd. Písničky k němu přicházejí jakoby samy od sebe. Když jej posedne múza, snaží se co nejrychleji zaznamenat slova na papír. Jedna písnička nazvaná „Don´t go“ jej zastihla, když se loučil se svou ženou na letišti poté, co byl odvelen do Afghánistánu. „Má žena nemá ráda, když odjíždím,“ vzpomíná Todd. „Když jsem odcházel, zaslechl jsem, jak říká, „Neodcházej“. Když nastoupil do letadla, zasáhlo ho to. Ocitnul se najednou bez tužky a papíru, když je nutně potřeboval.  Prosil zoufale letušku o cokoli, čím a na co by mohl text zaznamenat. Vrátila se se sáčkem na zvratky. „Popsal jsem každý kousíček toho pytlíku“, vzpomíná Todd.

 

Při  jiné příležitosti, kdy se ocitnul bez psacích potřeb, popadl Todd hůl a vyryl text, který se objevil v jeho hlavě, do sněhu. Když dopsal, běžel zpátky do svého obytného přívěsu a popadl první kus papíru, který objevil, aby stačil zaznamenat text dřív, než ho padající sníh zasype. Jindy náhodou sekal dříví v Decorah, když zahlédl dvě větve, které mu připomínaly kříž. Tak se zrodila píseň „Otče, drž mne za ruku“. Říká, že psal tuto píseň pod dojmem, že „Ježíš se dívá“. Nejtvrdší text, který se zrodil v jeho hlavě, snad ani napsat nechtěl.  „Annina píseň“ je věnována jeho dceři, která v 16 letech nešťastně zahynula při autonehodě. „Psal jsem to přesně tak, jak jsem to cítil“, říká Todd. „Leží to těsně, velmi těsně vedle mého srdce“. Todd věří, že právě to je důvod, proč jeho textům fandí poměrně dost lidí – díky syrovým a opravdovým citům.

 

Jelikož vydáním svého prvního alba „Souhrada Country“ upravuje svůj životní styl – soustřeďuje se nyní plně na hudbu. „Dělám to (a tímto způsobem), protože jsem venkovský kluk“, vyznává se Todd. „Tohle je můj styl country music, ale já také miluji svou zem.“ Prodal asi 200 nosičů, přátelům a známým, ale také fanouškům v Japonsku, Dánsku a Německu. „Nebylo to mnoho pro velkou hvězdu“, říká, „chci jen, aby to lidé poslouchali.“ Todd natočil své album v Nashville v profesionálním studiu. Před svým posledním turnusem v Afghánistánu pořídil záznam své hudby pro svou rodinu pro případ, že by se s ním v zámoří něco stalo. Dal jednu kopii příteli ze studií, který pracuje v showbusinessu.

Když se vrátil z Afghánistánu, dostal pozvání do nahrávacího studia. „Myslel jsem, že je to apríl,“ vzpomíná Todd.  „Byl jsem tehdy trochu nezdvořilý, protože jsem si myslel že mne ten chlap tahá za fusekli“. A pro Todda začal nový život.

 

Po splnění jednoho snu – natáčení v profesionálním studiu – si Todd vytyčil další cíl – slyšet svou hudbu z rádia. V současné době pracuje se 13 – 14 rozhlasovými stanicemi, které mají zájem na vysílání jeho písní – Charles City, Hampton, Parkersburg, Waverly a další. Jeho písně jsou k dispozici ke stažení z programů jako iTunes a Spotify. Poté, co odešel z armády do důchodu, těší se Todd, že se jeho koníček stane hlavním zaměstnáním.